Toto původně dočasné řešení vydrželo půl století. Za tu dobu jsme si všichni zvykli, že epopej je symbolem Moravského Krumlova. Toto umístění má navíc svou logiku, protože Moravský Krumlov je deset kilometrů vzdálen od Muchových rodných Ivančic. Zde se také – kde jinde než v jeho rodném domě – nachází jeho muzeum. Vznikl tak zajímavý turistický cíl, který přiláká až 20 000 návštěvníků ročně. Ti mohou zároveň objevit přírodní krásy a zvláštnosti moravskokrumlovského a ivančického regionu. Turismus je pro tento kraj s vysokou nezaměstnaností nadmíru důležitý. Více než milion korun vybraných na vstupném je pro Prahu jako nic ale pro Moravský Krumlov to rozhodně není zanedbatelná částka. Přitom letos se bude slavit 150. výročí narození Alfonse Muchy, což je příležitost pro Ivančice i Moravský Krumlov. Nerozumím tomu, proč jim chce Praha tuto možnost blýsknout se vzít; zvláště když v pražském prostředí přesycené kulturními atrakcemi hrozí spíš „zneviditelnění“ Muchovy Epopeje.
Navíc není zcela jasné, proč k tomuto zbrklému stěhování dochází právě nyní. V metropoli ji možná uvidí více Japonců, nic jiného mě nenapadá. Oficiálně udávaným důvodem pro přesun Muchova díla do Prahy je dlouhodobě zanedbávaný stav moravskokrumlovského zámku. Že tam v současné době začíná jeho nákladná rekonstrukce jako by nehrálo žádnou roli.
Tento podivně vysvětlený přesun korunuje 80 let neúcty Prahy k mistrovu odkazu. Epopej bude dočasně vystavena ve Veletržním paláci. Smlouva je zatím podepsána na osm měsíců. Co bude dál, zatím jasné není. John Mucha je taky proti.
Senátorovi nepřísluší přivazovat se k obrazům jako aktivisté k atomové elektrárně. To není role zákonodárce. V případě Epopeje jsem bezmocný, žádný zákon jejímu stěhování nezabrání. Občanský protest v tomto případě chápu.
